Léčba bez medikace v Norsku: Soukromá nemocnice se dostává do centra dění

 Autor: Robert Whitaker - 8. prosince 2019

Původní text a zvukový záznam v angličtině najdete na portále Mad in America zde:

https://www.madinamerica.com/2019/12/medication-free-treatment-norway-private-hospital/

Můžete si také zobrazit PDF verzi textu a text si stáhnout nebo vytisknout.

Centrum zotavení Hurdalsjøen [Hurdalsjøen Recoverysenter], což je soukromá psychiatrická nemocnice, která se nachází asi čtyřicet minut severně od Osla, na břehu nádherného jezera Hurdal [sjøen = jezero], bylo založeno ředitelem Ole Andreasem Underlandem, aby poskytovalo „bezlékovou“ péči těm, kteří o takovou léčbu stojí nebo chtějí vysadit psychiatrické léky. Norský ministr zdravotnictví naléhal na veřejné psychiatrické nemocnice, aby takovou léčbu nabízely, a tato soukromá nemocnice se k tomu odhodlala dříve než jakákoli veřejná nemocnice.

[Centrum zotavení] Hurdalsjøen bylo otevřeno 1. dubna 2015. První osobou, která se objevila v jeho dveřích, byla jednatřicetiletá Tonje Finsåsová a její zdravotní historie by vydala na několik svazků. V osmi letech se u ní objevila porucha příjmu potravy, v jedenácti letech jí nasadili antidepresiva, a tehdy se začala řezat, pak přišel předpis na benzodiazepin a brzy se s překvapivou frekvencí pohybovala po psychiatrických odděleních. Do Hurdalsjøenu přišla s recepty na 31 léků, včetně tří antipsychotik, a s bilancí 220 hospitalizací. Většinu z předchozích tří let strávila v izolaci v psychiatrické léčebně v Bergenu, kde na ni neustále dohlíželi dva ošetřovatelé a často byla přikurtována.

„Nové pojetí psychiatrie“. Rozhovor s Peterem Stastnym

Disidentský psychiatr se zamýšlí nad více než čtyřmi desetiletími práce na prosazování přístupů k péči založených na lidských právech.

Autorka: Leah Harrisová, 19. února 2020

Původní text a zvukový záznam rozhovoru v angličtině najdete na portále Mad in America zde:

https://www.madinamerica.com/2020/02/reimagining-psychiatry-an-interview-with-critical-psychiatrist-peter-stastny/

Můžete si také zobrazit PDF verzi textu a text si stáhnout nebo vytisknout.

Peter Stastny je newyorský psychiatr, dokumentarista a spoluzakladatel organizace International Network towards Alternatives and Recovery [Mezinárodní síť pro alternativy a zotavení] (INTAR). Pracuje na rozvoji služeb, které se vyhýbají tradiční psychiatrické intervenci a nabízejí autonomní cesty k zotavení a plné integraci.

Stastny často spolupracuje s lidmi přeživšími psychiatrickou léčbu na výzkumných a spisovatelských projektech, včetně knihy a velké výstavy v Newyorském státním muzeu The Lives They Left Behind: Suitcases from a State Hospital Attic [Životy, které za sebou zanechali: Kufry z podkroví státní nemocnice] (společně s Darby Penneyovou) a editovaného svazku Alternatives Beyond Psychiatry [Alternativy mimo psychiatrii] (s Peterem Lehmannem). Režíroval několik dokumentárních filmů.

Níže uvedený [přeložený] transkript byl upraven kvůli délce a srozumitelnosti. 

Leah Harrisová: Nedávno jsem vás viděla na setkání s Dainiusem Purāsem, zvláštním zpravodajem OSN pro právo na zdraví. Možná byste nás mohl na úvod seznámit se svou současnou prací v oblasti lidských práv a spoluprací s OSN?

Peter Stastny: Vaši posluchači, kteří sledovali zprávy, které [Purās] v posledních třech až čtyřech letech připravoval, si museli všimnout něčeho dost radikálního, co přicházelo z OSN. A my v INTARu, organizaci, kterou jsem spoluzakládal asi před šestnácti lety, jsme jim poskytli spoustu podkladů a materiálů. Zvláštní zpravodaj a jeho spolupracovnice Julie Hannahová byli několikrát na konferenci INTARu a podařilo se nám je spojit se spoustou úžasných aktivistů z celého světa. To bylo opravdu zajímavé a důležité spojení, které pokračuje.

Boj o smysl šílenství: Rozhovor s Dr. Johnem Readem

Akansha Vaswaniová vede rozhovor s Dr. Johnem Readem o vlivech na jeho práci a o jeho výzkumu šílenství, psychóz a průmyslu duševního zdraví.

Autorka: Akansha Vaswaniová – 8. května 2019

Původní text rozhovoru najdete na portále Mad in America zde:

https://www.madinamerica.com/2019/05/an-interview-with-dr-john-read/

Můžete si také zobrazit PDF verzi textu a text si stáhnout nebo vytisknout. 

V rozhlasové stanici MIA Radio tento týden Akansha Vaswaniová vedla rozhovor s Dr. Johnem Readem, klinickým psychologem z University of East London, o tom, co v průběhu let ovlivnilo jeho práci a výzkum v oblasti duševního zdraví.

John pracoval téměř 20 let jako klinický psycholog a manažer služeb duševního zdraví ve Velké Británii a USA, než v roce 1994 nastoupil na univerzitu v Aucklandu na Novém Zélandu, kde působil do roku 2013. Publikoval více než 140 článků ve výzkumných časopisech, především o vztahu mezi nepříznivými životními událostmi (např. zanedbávání/zneužívání dětí, chudoba atd.) a psychózou. Zabývá se také výzkumem negativního vlivu biogenetických kauzálních vysvětlení na předsudky, názory a zkušenosti příjemců antipsychotických a antidepresivních léků a rolí farmaceutického průmyslu ve výzkumu a praxi v oblasti duševního zdraví.

John je členem správní rady organizace Hearing Voices Network – England [Síť slyšení hlasů – Anglie], Mezinárodního institutu pro odvykání psychiatrických léků (International Institute for Psychiatric Drug Withdrawal) a britské pobočky Mezinárodní společnosti pro psychologické a sociální přístupy k psychóze (www.isps.org). Je redaktorem vědeckého časopisu ISPS „Psychosis“.

Následuje [přeložený] přepis rozhovoru, upravený pro lepší srozumitelnost.

AV: Děkujeme, že jste tu dnes s námi, doktore Reade. Rádi bychom se dnes dozvěděli více o vašich rozmanitých oblastech výzkumu. Než se do toho ponoříme, ráda bych se zeptala, jak a proč jste se zapojil do kritiky mainstreamových psychiatrických postupů? Jaké otázky vás zpočátku zaujaly, když jste začal pracovat jako klinický psycholog?

JR: Dobře. Myslím, že jsem se k psychologii dostal, protože jsem jako většina teenagerů trávil spoustu času tím, že jsem se snažil přijít na to, proč jsou všichni dospělí v háji – když jsem měl dobrý den. Když jsem měl špatný den, trávil jsem spoustu času tím, že jsem zjišťoval, proč jsem tak v háji já. Většinou mi připadalo, že celý svět je tak trochu v háji.

Psych'o'scar 2020

Velmi nás těší, že vám opět po roce můžeme oznámit letošního laureáta ceny Psych'o'scar, který byl vybrán výborem Klubu...

Zveřejnil(a) Psych'o'scar dne Pondělí 7. září 2020

Zveřejnil(a) Psych'o'scar dne Středa 16. září 2020

Vyhlášení cen Psych'o'scar

Strůjci změny můžeme být my všichni

K letošní návštěvě Willa Halla v ČR

Sdílím svůj článek z lednových Fokusovin Fokusu Praha, který se vrací k listopadové návštěvě Willa Halla v Praze (správně by měl nést titul "K LOŇSKÉ NÁVŠTĚVĚ... ale to teď není důležité. ;-)

_______________

K LETOŠNÍ NÁVŠTĚVĚ WILLA HALLA – POZNÁMKY BORKA LACINY 

Vážím si Willa Halla jako umírněného zastánce svobody volby, obhájce lidské důstojnosti a rozmanitosti a příkladně lidského člověka. Tento nadaný učitel, aktivista, terapeut a kouč při své práci vychází jednak ze svých bohatých, nejednou velmi pohnutých zkušeností, zároveň však i z nemalé zásoby nejnovějších vědeckých poznatků.

Otevřený dopis duchovní komunitě o psychiatrii

Kelly Brogan, MD

Existuje život se zkušeností s duševním onemocněním a existuje také život v pozici pacienta s duševním onemocněním. Bylo mi řečeno, že obojí znamená ohromnou porci nezměrného utrpení. Utrpení, které vás přivádí až na pokraj čehosi, co už nejde dál snášet, a vteřinu poté se vás zeptá, jak by se vám líbilo, kdybyste tam zůstali navěky. Existenciální strach, který přichází tehdy, když nevíte, co je skutečné a co je iluze. Hluboká bolest, která se zdá nekonečná a je jako černá díra ve vašem nitru. Jiní popisují pocit jako v plamenech a ochromení úzkostí. Nebo vám možná jen řekli, že vaše chování je zneklidňující, děsivé nebo nebezpečné.

Pokud čtete tento článek, je možné, že jste se ocitli na hraně a jako každý z nás jste prosili o smilování. Je možné, že jste zkoušeli alternativní medicínu, nakonec jste se ale podvolili medikaci za každodenního vnitřního boje při opětovném otevírání tuby s léky. Neměli jste na výběr, nebo se to tak alespoň jevilo. Když jsme zmítáni touhle lidskou zkušeností, potřebujeme vědět, že všechno bude v pořádku. A léky nám přesně takové ujištění mohou nabídnout. Ale co když hledáme pomoc na špatných místech? Na místech, která fungují tak, že nás polapí, zneschopní a uvězní v našem duchovním růstu. Možná je třeba, abychom společně vytvořili nový příběh o duševním onemocnění. Nejprve si ovšem musíme položit důležité otázky a otevřít svou mysl možnosti, že utrpení a způsob, jakým na něj reagujeme mají svůj význam.

Příběh Willa Halla

(Z anglického originálu přeložil e®go)

Už od dětství jsem se potýkal s extrémními city, hlasy a zážitky vymístění z těla. Jednou ve třetí třídě jsem se s pocitem, že mne něco popadlo záda, svalil v agónii na zem. Viděl jsem obrázky promítané na strop a někdy jsem byl tak vyděšený, že jsem úplně oněměl. Často jsem se uchyloval do ústraní, zdrcený a neschopný popsat, co se to se mnou děje.

Později jsem chodil od terapeuta k terapeutovi, ale nikdy jsem se necítil dost bezpečně na to, abych o tom všem mohl mluvit. Ve dvaceti čtyřech letech jsem se poprvé dostal k psychiatrovi. Po první návštěvě jsem opouštěl ordinaci s receptem na Prozac a hrstí vzorků zdarma. Zpočátku byl Prozac jako ten nejlepší šálek kávy, jaký jsem si kdy dopřál. Byl jsem velice produktivní, vstával jsem časně a cítil se přímo skvěle. Pak ale přišla manická reakce. Najednou jsem se v práci choval nezvykle, výstředně se oblékal a pouštěl se do hlasitých sporů s kolegy. Něco takového se mi stalo poprvé a dost mne to vyděsilo. Nevaroval mne ani můj lékař, ani terapeut a když manická reakce propukla, nikdo mi Prozac nevysadil. Trvalo roky, než jsem zjistil, že za to mohly tyhle prášky. Výsledkem téhle manické ataky a studu za moje chování bylo to, že jsem zanechal své práce v organizaci ochránců přírody, což byla první větší profesní příležitost, kterou jsem dostal po vysoké škole. Přišel jsem o všechny kolegy, přátele a profesní kontakty a začal se propadat do chudoby.

Discovery skupina v Klubu Mosty

WWW.FOKUS-PRAHA.CZ/KlubMosty