Akansha Vaswaniová vede rozhovor s Dr. Johnem Readem o
vlivech na jeho práci a o jeho výzkumu šílenství, psychóz a průmyslu duševního
zdraví.
Autorka: Akansha Vaswaniová – 8. května 2019
Původní text rozhovoru najdete na portále Mad in America
zde:
https://www.madinamerica.com/2019/05/an-interview-with-dr-john-read/
Můžete si také zobrazit PDF verzi textu a text si stáhnout nebo vytisknout.
V rozhlasové stanici MIA Radio tento týden Akansha
Vaswaniová vedla rozhovor s Dr. Johnem Readem, klinickým psychologem z
University of East London, o tom, co v průběhu let ovlivnilo jeho práci a
výzkum v oblasti duševního zdraví.
John pracoval téměř 20 let jako klinický psycholog a
manažer služeb duševního zdraví ve Velké Británii a USA, než v roce 1994
nastoupil na univerzitu v Aucklandu na Novém Zélandu, kde působil do roku 2013.
Publikoval více než 140 článků ve výzkumných časopisech, především o vztahu
mezi nepříznivými životními událostmi (např. zanedbávání/zneužívání dětí,
chudoba atd.) a psychózou. Zabývá se také výzkumem negativního vlivu
biogenetických kauzálních vysvětlení na předsudky, názory a zkušenosti příjemců
antipsychotických a antidepresivních léků a rolí farmaceutického průmyslu ve
výzkumu a praxi v oblasti duševního zdraví.
John je členem správní rady organizace Hearing Voices Network
– England [Síť slyšení hlasů – Anglie], Mezinárodního institutu pro odvykání
psychiatrických léků (International Institute for Psychiatric Drug Withdrawal)
a britské pobočky Mezinárodní společnosti pro psychologické a sociální přístupy
k psychóze (www.isps.org).
Je redaktorem vědeckého časopisu ISPS „Psychosis“.
Následuje [přeložený] přepis
rozhovoru, upravený pro lepší srozumitelnost.
AV: Děkujeme, že jste tu dnes s námi, doktore Reade. Rádi
bychom se dnes dozvěděli více o vašich rozmanitých oblastech výzkumu. Než se do
toho ponoříme, ráda bych se zeptala, jak a proč jste se zapojil do kritiky
mainstreamových psychiatrických postupů? Jaké otázky vás zpočátku zaujaly, když
jste začal pracovat jako klinický psycholog?
JR: Dobře. Myslím, že jsem se k psychologii dostal, protože jsem
jako většina teenagerů trávil spoustu času tím, že jsem se snažil přijít na to,
proč jsou všichni dospělí v háji – když jsem měl dobrý den. Když jsem měl
špatný den, trávil jsem spoustu času tím, že jsem zjišťoval, proč jsem tak v
háji já. Většinou mi připadalo, že celý svět je tak trochu v háji.