Nový článek přináší přehled studií z oblasti nutriční psychiatrie a ukazuje, jak může výživa předcházet a léčit problémy s duševním zdravím.
Autor: Jessica Janze - 19. prosince 2019
Zdroj: https://www.madinamerica.com/2019/12/growing-research-connects-nutrition-mental-health/
Nový článek publikovaný v časopise European Neuropsychopharmacology shromažďuje stále více důkazů o souvislosti mezi jídlem, které jíme, a naší náladou a duševním zdravím. Článek se zabývá nově vznikajícím oborem nutriční psychiatrie, který stále častěji nachází důkazy o silné souvislosti mezi špatnou stravou a problémy duševního zdraví, jako jsou poruchy nálady a deprese. Ačkoli se tato oblast výzkumu teprve rozvíjí, první výsledky jsou slibné a naznačují, že výživa může být nezbytnou součástí jakéhokoli přístupu k prevenci v oblasti duševního zdraví.
"Složení, struktura a funkce mozku závisí na
dostupnosti vhodných živin, včetně lipidů, aminokyselin, vitaminů a minerálů.
Je proto logické, že příjem a kvalita potravin budou mít vliv na funkci mozku,
což ze stravy činí modifikovatelnou proměnnou, která se zaměřuje na duševní
zdraví, náladu a kognitivní výkonnost. Kromě toho jsou endogenní střevní
hormony, neuropeptidy, neurotransmitery a střevní mikrobiota přímo ovlivněny
složením stravy," píší vědci pod vedením lékaře Rogera Adana a výzkumníci
z University Medical Center Utrecht v Nizozemsku.
Zatímco souvislost mezi fyzickým zdravím a výživou je již
dlouho uznávána, někteří
nyní naznačují, že řešení výživy může být užitečnou volbou i pro léčbu a
prevenci problémů duševního zdraví. I když většina výzkumů této souvislosti
teprve vzniká, první údaje o vlivu
výživy na depresi naznačují silnou souvislost. Výzkumníci naznačují, že
řešení výživy nemusí být samostatnou léčbou všech duševních poruch. I tak by
ale výživové přístupy měly být důležitou součástí celostního léčebného
přístupu.
Tento článek poukazuje na několik systematických přehledů a
metaanalýz, které prokazují nižší pravděpodobnost výskytu deprese při
dodržování stravy s vysokým obsahem ovoce, zeleniny, ryb a celozrnných výrobků.
Další studie prokázaly podobné snížení depresí a zlepšení pohody při dodržování
středomořské
diety a jiné studie spojují stravu s vysokým obsahem rafinovaných cukrů a
nasycených tuků se zvýšenou hyperaktivitou.
Autoři upozorňují na nově vznikající obor nutriční
psychiatrie, který se zrodil na základě těchto slibných zjištění. Tento
obor zkoumá stravu pro specifické problémy duševního zdraví i celkovou pohodu.
Článek například pojednává o studiích, které zjistily, že jedincům s poruchami,
jako je porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a porucha autistického
spektra (PAS), mohou prospět přísné eliminační diety. Tyto studie prokázaly, že
u dětí s ADHD došlo ke snížení příznaků až o jednu třetinu.
Obor nutriční psychiatrie se zabývá také úlohou vitaminových
a minerálních doplňků a významem mikrobiomu. "Studie prokázaly, že
nedostatek různých živin, především vitaminů, zhoršuje kognitivní schopnosti.
Nejsilnější souvislost je u vitaminu B12 (jeho nedostatek způsobuje únavu,
letargii, deprese, špatnou paměť a je spojen s mánií a psychózou), thiaminu
(vitamin B1; jeho nedostatek způsobuje beri-beri s necitlivostí jako příznakem
CNS a Wernickeho encefalopatii), kyseliny listové (vitamin B9; její nedostatek
má škodlivý vliv na vývoj nervové soustavy v děloze a v dětství; její
nedostatek je spojen s vyšším rizikem deprese v dospělosti) a niacin (vitamin
B3; jeho nedostatek způsobuje pelagru s následnou demencí)."
Přestože se v této oblasti stále zlepšuje pochopení úlohy
výživy v oblasti duševního zdraví, je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné
plně pochopit její vliv. "Současné epidemiologické údaje o výživě a
duševním zdraví neposkytují informace o příčinné souvislosti nebo základních
mechanismech... Nicméně několik studií uvádí silnou korelaci mezi zdravou výživou
a duševní pohodou, což může pomoci při tvorbě budoucích doporučení týkajících
se výživy," píše Adan a kolektiv.
Účelem tohoto článku je upozornit na slibné výsledky a
podpořit další výzkum, aby bylo možné pokračovat v poznávání přínosů, které
může mít výživa na duševní zdraví. "Byly zjištěny jasné souvislosti mezi
stravou a kognitivním a duševním zdravím v dospělosti, ale v současné době nám
chybí podrobné porozumění metabolickým a buněčným mechanismům, které jsou
základem těchto souvislostí."
Tento článek, stejně jako probíhající výzkum vlivu výživy na
duševní zdraví, může upozornit na možnosti preventivní péče o duševní zdraví na
politické úrovni. Autoři rovněž poskytují nástroj, který lze využít k posílení
postavení jednotlivců, aby se dozvěděli více o souvislostech mezi svým duševním
zdravím a tím, co konzumují. Autoři docházejí k závěru:
"Lepší mechanické pochopení toho, jak výživa
ovlivňuje duševní zdraví a kognitivní schopnosti, bude vodítkem pro vývoj nových výživových
intervencí a doporučení založených na důkazech, které podpoří a udrží kondici
mozku po celý život. Podpora stravovacích návyků, které vedou k lepšímu
duševnímu zdraví, a identifikace a validace jednotlivých kritických složek
výživy zlepší udržitelnost našich systémů zdravotní péče a sníží ekonomické náklady
spojené se špatným duševním zdravím a zhoršováním kognitivních funkcí."
*****
Adan, R. A., van der Beek, E. M., Buitelaar, J. K., Cryan, J. F., Hebebrand, J., Higgs, S., … & Dickson, S. L. (2019). Nutritional psychiatry: Towards improving mental health by what you eat. European Neuropsychopharmacology.
Žádné komentáře:
Okomentovat